Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: provázanost zkušenosti Romů a Židů
Projekt excelence, Grantová agentura České republiky, grant číslo 19-26638X
2019-23
Tento výzkumný projekt využívá průsečíků židovských a romských studií, studií o holokaustu a genocidě a výzkumu migrace a sociální mobility. Cílem výzkumníků zapojených do projektu je vést komplexní debatu o zkušenosti Židů a Romů ze střední Evropy ve dvacátém a jednadvacátém století. Projekt se zaměřuje na teritorium meziválečného Československa, které se nakonec stalo během druhé světové války součástí různých států – konkrétně Německé říše (včetně českého a moravského pohraničí), Protektorátu Čechy a Morava, Slovenského státu a Maďarska (které spravovalo značnou část oblasti, která byla mezi válkami Slovenskem a Podkarpatskou Rusí). Toto rozdělení Československa mezi různé státy s různým stupněm loajality vůči Říši dnes pro vědce představuje jedinečnou příležitost porovnávat různé přístupy k těmto dvěma stále více rasizovaným komunitám, jejich místní implementaci během války a jejich dopady. V poválečném období se zaměříme na migraci v rámci Československa (později, po lednu 1993, Slovenska a České republiky) a jeho pohraničních oblastí, i na studium nadnárodních sítí a na jejich vliv na sociální dynamiku těchto dvou heterogenních komunit.
Jedním ze zásadních výstupů projektu bude publikování dokumentů souvisejících se zkušenostmi Romů a Židů během druhé světové války ve vybraných lokalitách v Protektorátu Čechy a Morava, v Sudetech, Slovenském státě a na slovenských a podkarpatských územích okupovaných Maďarskem. K publikování dokumentů přistupujeme s předběžnou tezí, že velké rozdíly v rasové politice mezi jednotlivými oblastmi znamenaly, že bylo důležitější, kde Židé a Romové během války pobývali, než to, zda byli Židy nebo Romy.
Projekt sestává ze série mikrostudií, které zkoumají místní válečný a poválečný vývoj ve vybraných lokalitách a zaměřují se na místní Židy a Romy. Obecným cílem je objevit možnou provázanost místních romských a židovských zkušeností, pozici těchto dvou skupin v rámci měnících se sociálních prostředí válečného a poválečného Československa a odkaz mobility a migrace do dnešních dní. Zvláštní pozornost věnujeme olašským Romům v Československu a migraci slovenských Romů do Velké Británie během posledních dvaceti let.
Na projekt jsme sestavili neobyčejně různorodý tým kvalifikovaných vědců. Chceme úzce spolupracovat převážně s mladými vědci a vědkyněmi, kteří se věnují dějinám Židů a Romů, antropologii a sociologii. Protože klademe důraz na orální historii a na výzkum v archivech, je pro úspěch projektu zásadní znalost češtiny, slovenštiny, němčiny, romštiny, jidiš, hebrejštiny, ruštiny a maďarštiny.
Kontaktní osoba
Marek Jandák
jandak@usd.cas.cz
Vedoucí projektu
Kateřina Čapková
Vedoucí týmu na Filozofické fakultě
Helena Sadílková
Tým Ústavu pro soudobé dějiny:
Renata Berkyová
Kateřina Čapková
László Csősz
Jan Grill
Marek Jandák
Markéta Krommelová
Michala Lônčíková
Karolína Stegurová
Michal Vlk
Tým Filozofické fakulty:
Markéta Hajská
Jan Ort
Helena Sadílková
Milada Závodská
Externí spolupracovníci:
Benjamin Frommer
Ari Joskowitz
Raz Segal
Životopisy členek a členů týmu:
Renata Berkyová má magisterský titul v oboru romistika na Univerzitě Karlově. V akademické oblasti se věnuje hlavně poválečné historii Romů v Československu. Je spoluautorkou unikátního dokumentárního filmu LETY (2019) o poválečné historii tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a krátkého dokumentu Stíny romského holocaustu (2014). Je autorkou významné studie o terminologii používané v popisech romského holokaustu: ‘Obětujeme Romy ve prospěch vědy? Kritická reflexe pojmů “porajmos” a “holokaust” v diskurzu (nejen) romistické historiografie’, Bulletin Muzea romské kultury, 26/2017. V našem projektu je Renata v koordinačním týmu společně s Kateřinou Čapkovou a Helenou Sadílkovou a má na starosti rozvoj databáze romských obětí holokaustu vycházející z jejich žádostí o kompenzace za pronásledování během války. Dále pracuje na výzkumu romských přeživších, kteří byli uvěznění v táborech Lety a Hodonín. Od roku 2020 je členkou redakce časopisu romistických studií Romano džaniben.
Kateřina Čapková je vedoucí výzkumnou pracovnicí Ústavu pro soudobé dějiny a učí na Univerzitě Karlově a na NYU v Praze. Krom jiného je autorkou publikace Czechs, Germans, Jews? National Identity of Jews in Bohemia (2012; česky vyšlo jako: Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách, 2005 a 2014)) a spolu s Michalem Franklem spoluautorkou knihy Unsichere Zuflucht. Tschechoslowakei und ihre Flüchtlinge aus NS-Deutschland und Österreich 1933–1938 (2012; česky: Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacismem, 1933-1938, v roce 2008). V roce 2016 založila Pražské fórum pro romské dějiny. V současnosti studuje bakalářský program romistika. Více informací o jejím výzkumu a výuce najdete zde. V tomto projektu je spolueditorkou (s Eliyanou Adler) publikace Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath (2020), má na starosti vytváření a zpracovávání tří databází projektu a vede podprojekt edice dokumentů souvisejících s genocidou Židů a Romů v českých zemích, na Slovensku a v bývalé Podkarpatské Rusi.
László Csősz je historik a vedoucí archivář Maďarského národního archivu v Budapešti. Účastnil se různých archivnických projektů, včetně projektu Yerusha, a byl členem výzkumné skupiny Yad Vashem, která zkoumala prameny týkající se holokaustu a genocidy Romů v Maďarsku. Od roku 2011 je národním odborným delegátem a členem Rady pro romskou genocidu při Mezinárodní alianci pro připomínku holokaustu a od roku 2010 přispívá do projektu Evropská infrastruktura výzkumu holokaustu. Mezi jeho nejnovější publikace patří 34 hesel v The Geographical Encyclopedia of the Holocaust in Hungary (Geografická encyklopedie holokaustu v Maďarsku, Evanstron, III., 2013) Randolpha L. Brahama, která získala Národní cenu pro židovskou knihu, Konfliktusok és kölcsönhatások. Zsidók Jász-Nagykun-Szolnok megye történelmében (Szolnok, 2014), a kniha The Holocaust in Hungary: Evolution of a Genocide (Lanham, 2013, spolu s Gáborem Kádárem a Zoltánem Vági). V našem současném projektu má na starosti edici dokumentů souvisejících se zkušenostmi Židů a Romů během druhé světové války na územích Slovenska a Podkarpatské Rusi připojených k Maďarsku.
Benjamin Frommer působí jako Associate Professor v oboru historie na Northwestern University v Evanstonu, ve státě Illinois. Je autorem publikace National Cleansing: Retribution against Nazi Collaborators in Postwar Czechoslovakia (2005), která vyšla i v českém překladu (Národní očista, 2010), a spolueditorem knihy Intermarriage from Central Europe to Central Asia: Mixed Families in the Age of Extremes (2020). v současnosti pracuje na knize nazvané The Ghetto without Walls: The Identification, Isolation, and Elimination of Bohemian and Moravian Jewry, 1938–1945, zkoumá válečnou zkázu jedné z nejvíce integrovaných a manželstvím provázaných židovských komunit. Benjamin Frommer je externí spolupracovník naší sbírky dokumentů a má na starosti část, která se týká židovské zkušenosti během šoa v českých zemích.
Jan Grill je sociální antropolog a působí jako Assistant Professor v oboru sociologie na University of Valle v Kolumbii. Provádí rozsáhlý etnografický výzkum mezi slovenskými, českými a maďarskými Romy, zkoumal otázky související s různými formami migrace ze střední a východní Evropy do Spojeného království a do Kanady. Mezi jeho nejnovější texty patří „Re-learning to Labour? „Activation Works“ and New Politics of Social Assistance in the Case of Slovak Roma“, Journal of the Royal Anthropological Institute (2018); „„In England, They Don’t Call You Black!“ Migrating Racialisations and the Production of Roma Difference across Europe“, Journal of Ethnic and Migration Studies (2018); a „Struggles for the Folk: Politics of Culture in Czechoslovak Ethnography, 1940s–1950s“, History and Anthropology (2015). V našem projektu měl Jan Grill spolu s Helenou Sadílkou na starosti jednu z konferencí na téma migrací a mobilit evropských Romů od roku 1945. V současné době vede další výzkum o migraci slovenských Romů do Velké Británie a z ní během kampaně a vyjednávání o Brexitu. Rómovia v majoritnej spoločnosti na Slovensku (2015).
Markéta Hajská získala doktorský titul v oboru etnologie na Karlově Univerzitě. Od roku 2014 působí jako odborná asistentka na oboru romistika na FF UK, kde také přednáší. Byla řešitelkou několika výzkumných projektů zaměřených na Romy, které souvisely s lingvistikou (Slovník olašské romštiny, 2016, a Rozšířený slovník olašské romštiny, 2017), nebo s orální historií (Hlasy ohrožených dětí (2015-2017) a Vyjednávané příběhy (2008-2010). Mezi její nejnovější publikace patří „The Presentation of Social Status on a Social Network: The Role of Facebook among the Vlax Romani Community of Eastern-Slovak Origin in Leicester, UK“, Romani Studies 2019/2; „Economic Strategies and Migratory Trajectories of Vlach Roma from Eastern Slovakia to Leicester, UK“, Slovenský národopis 2017, a spolu s Viktorem Elšíkem a Janem Ortem Slovník olašské romštiny(2018). V našem projektu se Markéta zaměřuje na historii olašských Romů v Československu ve 20. století.
Ari Joskowicz je docent židovských studií, evropských studií a historie a ředitelem centra Max Kade Center for European and German Studies na Vanderbilt University v Nashville ve Spojených státech. Zkoumá moderní evropské a židovské dějiny se zaměřením na otázky komparativní menšinové politiky od dob osvícenství. Mezi jeho publikace patří: The Modernity of Others: Jewish Anti-Catholicism in Germany and France (Stanford University Press, 2014), „Romani Refugees and the Postwar Order“, Journal of Contemporary History, 2016) a „Separate Suffering, Shared Archives: Jewish and Romani Histories of Nazi Persecution“ (History & Memory, 2016). V současné době píše knihu nazvanou Jews and Roma in the Shadow of Genocide, která sleduje vztahy mezi Romy a Židy během holocaustu a po něm. Ari Joskowitz je externím spolupracovníkem našeho projektu, spolu s Kateřinou Čapkovou měl na starosti jednu z klíčových konferencí věnovanou provázaným zkušenostem Židů a Romů v evropské historii.
Markéta Krommelová je absolventkou antropologie na Univerzitě Karlově v Praze. Pracuje v organizaci Nová škola, o.p.s. jako administrátorka projektů zaměřených na inkluzi a neformální vzdělávání. Dříve působila v Institutu Terezínské iniciativy a Židovském muzeu, kde se podílela na katalogizaci digitalizovaných archiválií obětí holocaustu a na editaci sbírky rozhovorů s pamětníky. Od roku 2018 spolupracuje s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR. V našem projektu Markéta přepisuje rozhovory a pracuje na databázi romských obětí holokaustu na základě jejich žádostí o kompenzace za pronásledování během druhé světové války.
Michala Lônčíková získala doktorský titul na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zúčastnila se mezinárodního projektu o antisemitských pogromech po druhé světové válce ve východní a středovýchodní Evropě: Collective Violence and Popular Culture (Gerda Henkel Stiftung, 2015–2018). Do roku 2020 pracovala jako historička v Dokumentačním centru holokaustu v Bratislavě a byla výzkumnou pracovnicí v rámci projektu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI). Vybrané nejnovější publikace: s Eduardem Nižňanským, Dejiny židovskej komunity v Banskej Bystrici. Banská Bystrica, 2016; „Coming back home? Anti-Jewish Violence in Slovakia after the Holocaust“, in Wolfgang Benz, Brigitte Mihok (eds), „Juden unerwünscht“. Anfeindungen und Ausschreitungen nach dem Holocaust. Berlin (2016), „Atrocities in the borderland: anti-Semitic violence in eastern Slovakia (1945–1946)“, Review of European History: Revue européenne d’histoire, 2019. Spolu s Helenou Sadílkovou má Michala Lônčíková v rámci naší sbírky dokumentů na starosti část věnovanou zkušenostem Židů a Romů s holokaustem ve Slovenském státě. Dále se věnuje i tématu vystěhování Židů z Bratislavy v letech 1941-42.
Jan Ort je doktorandem na FF UK, získal stipendium Institutu Maxe Plancka v Halle (Visegrad Anthropologists’ Network). Podílel se na několika výzkumných projektech, např. na téma migrace Romů do Prahy po druhé světové válce, na projektu Migrace Romů z České a Slovenské republiky do Spojeného království a Kanady (2015–2017); a na dalších lingvistických a antropologických výzkumných projektech včetně dialektologických dotazníků o severo-centrální romštině 2011-2012) a olašské romštině (2016-2017) a výzkum sekuritizace Romů v České republice (2015). Mezi jeho poslední publikace patří článek napsaný spolu s Petrou Dobruskou „Kontinuity a diskontinuity v transnacionálním sociálním poli na příkladu margovanských Romů“, Český lid, 2018, „Migrace z východoslovenské vesnice: Historický přehled a současné strategie“, Romano džaniben, 2016, a spolu s Viktorem Elšíkem a Markétou Hajskou, Slovník olašské romštiny (2018). V našem projektu provádí Jan Ort výzkum pro svou doktorskou disertaci (školiteli mu jsou Helena Sadílková a Jan Grill) na téma československé politiky „kontrolovaného rozptýlení“ romských osad na konci 60. let 20. století.
Helena Sadílková je vedoucí Semináře romistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde vyučuje romštinu a romské dějiny. Zabývá se poválečnou historií Romů v Československu se zaměřením na interakci mezi členy místních romských komunit a místních neromských obyvatel, včetně místních úřadů. Dále působí v oboru aplikované lingvistiky. Je šéfredaktorkou časopisu romistických studií Romano džaniben. Mezi její nejnovější publikace patří: spolu s Dušanem Slačkou a Miladou Závodskou je editorkou Aby bylo i s námi počítáno. Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu(2018); „A Thrown Gauntlet. Josef Serinek and Jan Tesař as a Challenge for Current Research into the History of the Roma in the 20th Century“, Czech Journal of Contemporary History, 2019; „Resettling the Settlement: From Recent History of a Romani Settlement in South-eastern Slovakia“ in: Kirill Kozhanov et al. (eds.), Das amen godi pala Lev Čerenkov (2017). V naší sbírce dokumentů má Helena spolu s Michalou Lônčíkovou na starost část věnovanou provázaným zkušenostem Romů a Židů ve Slovenském státě. Spolu s Ladou Vikovou dále edituje druhý díl sbírky svědectví slovenských Romů, Po Židoch Cigáni. Ve výzkumu se zaměřuje na raná svědectví romského holokaustu v Československu.
Karolina Stegurová dokončila doktorské studium v oboru historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy disertací na téma československých žen sloužících za druhé světové války v britských pomocných sborech ATS a WAAF. Ve výzkumu se věnuje tématům spojeným s protinacistickým odbojem. Její kniha I ženy chtěly bojovat! Československé ženy v britských armádních pomocných sborech ATS a WAAF za druhé světové války je připravována k vydání ve spolupráci s nakladatelstvím Academia. Karolina má na starosti administrativu našeho projektu a pracuje i na databázi romských obětí holokaustu s využitím jejich žádostí o kompenzace za diskriminaci během druhé světové války.
Anna Štičková studuje magisterský program Management v kultuře na Masarykově univerzitě v Brně. Během bakalářského studia literární tvorby pracovala v České televizi jako redaktorka, ve spolku Dobrá čeština či v rámci projektů operačních programů Výzkum, vývoj a vzdělávání na Akademii múzických umění v Praze. Působila jako produkční knih v nakladatelství Nová beseda a v současné době pracuje při Ústavu pro českou literaturu na edicích Česká knižnice a na vydávání korespondence Jakuba Demla. Na začátku roku 2020 spoluzaložila platformu Knihex, která se věnuje pomoci malonakladatelům na knižním trhu. Publikovala dvě sbírky básní Nejsi ze Sudet? (2019) a Nádech výdech (2015). V našem projektu pracuje Anna na databázi svědectví romských obětí genocidy.
Lada Viková vyučuje na Ústavu sociální a kulturní antropologie na Univerzitě Pardubice a je členkou redakční rady Romano Džaniben. Dělala korektorku textů v romštině, včetně publikací Po Židoch Cigáni, 1. díl. Od roku 2014 připravuje svou doktorskou práci „Proces integrace Romů v České republice“ na Karlově univerzitě v Praze. Mezi její nejnovější publikace patří „Dokumentace genocidy Romů za 2. světové války v Československu – nálezová zpráva: diskontinuita a kontinuita odhalování historie Romů po roce 1946“ (spolu s Miladou Závodskou), Romano džaniben 2014/2, a článek o romských členech československých legií během první světové války vydaný v Romano džaniben, 2018. V našem projektu připravuje Lada Viková spolu s Helenou Sadílkovou druhý díl souboru Po Židoch Cigáni, v němž budou rozhovory se slovenskými Romy v souvislosti s druhou světovou válkou vedené Milenou Hübschmannovou a jejími kolegy.
Michal Vlk vystudoval hebraistiku na Katedře Blízkého východu, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Během studia absolvoval studijní a výzkumné pobyty na Telavivské univerzitě a Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Věnuje se moderním židovským dějinám a současné izraelské literatuře a kultuře. V našem projektu se věnuje dvěma databázím, jedna souvisí s romskými oběťmi holokaustu na základě jejich žádostí o kompenzace za diskriminaci během druhé světové války, druhá se týká vystěhování bratislavských Židů ve stejné době.
Milada Závodská získala doktorský titul v oboru romistiky na Univerzitě Karlově v Praze. V letech 2000-2007 pracovala pro romské nevládní organizace. V letech 2007-2019 pracovala v Muzeu romské kultury v Brně jako odbornice na romskou kulturu, dějiny a jako knihovnice. Je výkonnou redaktorkou Bulletinu Muzea romské kultury. Její hlavní profesní zájem je o nejstarší historické prameny psané Romy. Mezi její publikace patří Aby bylo i s námi počítáno: Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu (coby koeditorka spolu s Dušanem Slačkou a Helenou Sadílkovou, 2018), a spolu s dalšími kolegy Andrej Pešta – O Fotki (2017). Milada má na starosti administrativu našeho projektu na Univerzitě Karlově.
